Wádí Rum, poušť na jihu Jordánska

Jordánsko je fascinující poušť, bohaté moře a Petra – jeden ze sedmi divů světa

O tom, že jsem ostrovní člověk, vím. Mám problém se rozhodnout, co bych chtěla vidět. A tak když je můj prostor pro rozhodování omezen, jsem klidnější. Ne, těch dalších 50 km už nepojedu, protože nemám kam. Z kontinentální Itálie mám hrůzu, neboť nikdy nevím, kde začít a kde skončit. Do Francie raději ani nejedu, protože tam bych asi zůstala stát na místě a každou chvíli nakročila jiným směrem… Ale co Jordánsko o rozloze 90 tisíc km² s Petrou a Wádí Rum?  Ve své podstatě takový ostrov na pevnině je. Na severu přes hladinu Mrtvého moře Izrael, na jihu Saudská Arábie, na západě Sýrie, naproti přes Arabský záliv Rudého moře Egypt.

Hrobka Al-Deir zvaná Klášter se tyčí vysoko na údolím kamenného města Petra a je ještě větší než Pokladnice
Hrobka Al-Deir zvaná Klášter se tyčí vysoko nad údolím kamenného města Petra,
foto © Petra Sochorcová

Jordánsko příjemné rozlohou a počtem obyvatel  

Když nám průvodce řekl, jakou má Jordánsko rozlohu a že zde žije 10 milionů obyvatel, měla jsem pocit jako kdysi před lety, když jsem zjistila, že se můj manžel narodil ve stejném znamení jako já. Konečně někdo, kdo mi bude rozumět. Hurá – Jordánsko je jistě země, kde se budu cítit jako v mém oblíbeném Portugalsku. Země jsou podobně velké, se stejným počtem obyvatel. Jordánci i Portugalci vítají turisty s otevřenou náručí. Jsou přívětiví a pohostinní. Žádná pro nás někdy až nepříjemná dotěrnost obchodníků, kterou známe z jiných koutů arabského světa. A ač by dnes v jiných zemích své památky a přírodní krásy před návštěvníky nejraději skryli, v Jordánsku je stále vystavují na odiv. Turistický ruch představuje důležitý zdroj obživy, ale také jsou Jordánci náležitě hrdí na skalní město Petra, které patří mezi sedm divů světaRudé moře s korály a rybami, Mrtvé moře plné minerálů a nejkrásnější poušť Wádi Rum.  

skalní útvary v poušti Wádí Rum, jih Jordánska
Skalní útvary v poušti Wádí Rum, jih Jordánska, poblíž Aqaby, Jordánsko
foto © Petra Sochorcová

Jordánská Aqaba potápění v Rudém moři 

Jsem mořský typ. Ráda a dobře plavu. Když se navíc přidá pozorování podmořského života, nic mi nechybí. Pláž u našeho  hotelu Grand Swiss Tala Bay, který mě zaujal zejména výborným jídlem a velmi ochotným personálem, s rozlehlou upravenou zahradou, je písčitá. Boty do vody si i přesto nazouvám, protože kousek od břehu začíná pestrobarevný podmořský svět s korály a různými druhy ryb. Milovníci potápění v egyptském Marsa-Alam tady nebudou zklamáni. Za ještě lepšími zážitky jsme si vyjeli výletní lodí na moře. Kousek od písčitých pláží v Tala Bay se nacházejí barevné korálové útesy plné ryb. Narazili jsme i na podmořské muzeum s potopeným tankem a letadlem. Trochu bizarní podívaná pro někoho, kdo má za pár dní letět, ale zase jsem poprvé ve volné přírodě viděla perutýny, a také klauna očkatého alias Nema a bodloka alias Dory. Po potápění následovalo příjemné občerstvení na lodi, možnost ji řídit a poslouchat arabské rytmy. Kdo touží po celodenním šnorchlování či potápění, může se vydat ještě trochu jižněji a také severněji od Tala Bay. Potápěčských spotů je v okolí Aqaby dost a dost. 

Loď přistávající v marině Tala Bay poblíž Aqaby, Jordánsko
Loď přistávající v marině Tala Bay poblíž Aqaby, Jordánsko,
foto © Petra Sochorcová

Jordánská Petra jeden ze sedmi divů světa 

I kdybych se jmenovala Maria, do Petry bych jela. Jeden z divů světa a světové kulturní dědictví UNESCO, kamenné město Petra, musí navštívit každý! Když bydlíte poblíž Aqaby, cesta netrvá déle než dvě hodiny. My jsme vyrazili z Aqaby v sedm hodin ráno, ale kdo chce stát u brány při otevření, musí se vydat na cestu nejpozději v pět. Jako každá památka, i Petra je nejhezčí, když není v obležení turistů. Na druhou stranu, nabatejská Petra je tak rozsáhlá, že se turisté rozptýlí. Ano, byl to starodávný národ Nabatejců, potomků biblického Abraháma, kteří založili důmyslně vybudované město uprostřed pouště, kde nechyběla voda. Kontrolovali obchod s tehdy ceněným kadidlem, myrhou a kořením, případně převáděli karavany pouští. Byli skvělými obchodníky i diplomaty, a jak je vidět na kamenném městě, i důmyslnými staviteli. Paradoxní je, že většina staveb, které se podobají chrámům, sloužila jako hrobky a obyvatelé žili ve stavbách, které se již tolik nedochovaly. Osobně mě nejvíce zaujala soutěska Sík, kterou se do města vstupuje. Připomínala mi Adršpašsko-teplické skály. V Petře jsou však impozantnější, nádherně tvarované a vyšší. Soutěska je užší a skály mají sytě oranžovou barvu. Můj další favorit a vlastně všech návštěvníků, se nachází na konci soutěsky. Tam, ještě mezi skalami, se začne otvírat pohled na stavitelský skvost, hrobku Al-Chaznech, přezdívanou Pokladnice. Náměstí před Pokladnicí bývá plné, a tak je nejlepší místo na focení na protilehlé skále. Tady, u Pokladnice, prohlídka pro některé končí. Cesta dál je nezpevněná, občas se doslova brodíte pískem. Každopádně my jsme usoudili, že Petru „dobudeme“,  byla by škoda nepokračovat dál. Viděli jsme ještě mnoho impozantních staveb: obrovský amfiteátr i další královské hrobky vytesané do skal. Třetí stavba, která se mi zapsala do paměti, je dokonce větší než Pokladnice – hrobka Al-Deir přezdívaná Klášter. Každý už ji na fotce nemá, protože ke Klášteru se jde téměř hodinu do prudkého kopce a po schodech. Nakonec stanete na rozsáhlém náměstí, kterému vévodí Klášter, stavba ještě větší než Pokladnice. 

Nejfotografovanější monument v Petře, hrobka Al-Chaznech přezdívaná Pokladnice
Nejfotografovanější monument v Petře, hrobka Al-Chaznech přezdívaná Pokladnice, Jordánsko, foto © Petra Sochorcová

Jordánsko a Mrtvé moře, koupelí v něm omládnete

Vážně. To není „kec“! Po dni stráveném na trasách ve skalním městě Petra a 20 km v nohách, jsme nutně potřebovali odpočinek. A tak nebylo lepší volby, než se vydat k Mrtvému moři. Ono to vlastně není moře, ale bezodtokové slané jezero, jehož salinita je 9,4 krát vyšší než oceánská. Zároveň se nachází 420 metrů pod hladinou moře, což je nejníže položené odkryté místo na planetě. Plavat se v Mrtvém moři díky jeho hustotě nedá, zato doslova levitovat na hladině je možné. A tak jsme se máčeli, potírali bahnem plným minerálů a užívali si slunečných paprsků, které tady i na konci října září jako v létě. Po necelé hodině jsme byli dost zmoženi, ale zároveň jsme měli pokožku jako právě narozené miminko. Nákupy mýdla i krémů z Mrtvého moře jsme však nechali až do Aqaby, protože ta se nachází v bezcelní zóně Aqabské autonomní oblasti.  

Mrtvé moře z hotelu Crown Plaza, Jordánsko
Mrtvé moře z hotelu Crown Plaza, Jordánsko, foto © Petra Sochorcová

Jordánská poušť Wádí Rum láká k přespání 

Ač je u nás stále tepleji a voda už někdy chybí, poušť v Česku není. A tak se tímto přírodním fenoménem cítíme lákáni a přitahováni. O to víc, když se člověk nachází jen pár kilometrů od jedné z nejkrásnějších pouští světa Wádí Rum, což v překladu znamená Měsíční údolí. Rozprostírá se, stejně jako Aqaba, na jihu Jordánska v Aqabské autonomní oblasti (tzv. ASEZA) a svou krásou a barevností předčí všechny ostatní pouště světa. Poprvé jsem o Wádí Rum slyšela od mého manžela – vášnivého horolezce, který si vždycky přál jet lézt na místní pískovcové skály vytvarované větrem a vodou do krásných tvarů a vybarvené do neuvěřitelných barev. My jsme v tom pravém slova smyslu nelezli, jen jsme se vyškrábali na pár vyšších skal, abychom se rozhlédli po okolní krajině. Jezdili jsme džípy a navštívili beduínské vesnice, kde nás pohostili silným a sladkým mátovým čajem, obdivovali jsme jejich rukodělné výrobky a poslušné velbloudy, kteří byli schopni se mezi jednotlivými zastávkami pohybovat sami. Kromě fascinujícího západu slunce jsme zažili skvělou beduínskou večeři, seděli u ohně, pozorovali jejich tance a nechali se lákat od náčelníka kmene, ať v útulných zařízeních v beduínském stylu strávíme noc. Hned bychom zůstali. Jenže náš pobyt v památkami a přírodními krásami oplývajícím Jordánsku se krátil, a tak jsme museli vyrazit na letiště. Že se sem ale vrátím, abych prohloubila jordánské zážitky, vím jistě.  

Velbloudi pouštní koráby také brázdí poušť Wádí Rum
Velbloudi brázdí poušť Wádí Rum, Jordánsko, foto © Petra Sochorcová